blog se stěhuje na jinou adresu!

Na vaše komentáře už zde nebude odpovídáno ani nebudou přidávávány další články.

Hnací motůrek o velikosti špendlíkové hlavičky s účinnosti LSD

6. listopadu 2011 v 21:19 | Janna |  Články
Vstávám ve čtyři hodiny ráno.
Ne, nebydlím třicet kilometrů za městem, neřídím autobus, nejsem praktický lékař a ani pekař.
Jsem studentka.



"Musím ještě zkontrolovat, jestli nekape voda, neběží sporák, nebo nesvítí světlo. Zamknu. Moment, zavřela jsem tu vodu opravdu důkladně? Znovu odemknu a utáhnu vodu. Ještě jednou projdu byt. Zamknu. Snažím přesvědčit sebe sama, že už je vše v pořádku."

Ještě za tmy se vykutám z postele a vklouznu do županu. Jdu si do kuchyně uvařit čaj. Najednou se objeví myšlenka. Je malá, ale neuvěřitelně ostrá; jako špendlík - zapíchne se do nejcitlivějšího bodu mojí mysli. "Při vstávání se ohrnul růžek od peřiny." Snažím si toho nevšímat, ale čím víc se snažím na to zapomenout, tím více mě pocit užírá. Musím se vrátit a růžek srovnat.

Dlouhá léta mě tento pocit odlučoval od okolního světa, než jsem zjistila, o co se jedná.
Pocit bodavější, než když máte ruce pod vroucí vodou, pocit, který vás šťouchá zevnitř, trhá vás, ničí vás! Znovu, znovu, znovu a znovu.
Nejdřív to je ohrnutý list papíru. Máte pocit, že byste vraždili, kdyžbyste ho nemohli otočit zpátky. Jdete po chodníku a šlápnete do mezery mezi dlaždicemi. Máte neuvěřitelně nutkavý pocit si dupnout, abyste se "toho" zbavili.
Obsese.

Při obsesi si vše uvědomujete. Uvědomujete si stupiditu vašeho jednání, ale nedokážete to změnit. Připadáte si jako voodoo panenka, do které se bodá a můžou si s vámi dělat, co chtějí.
Ovládá vás.
Při každé myšlence, jako by vám říkala: "Tak co, slabochu, vidíš, jak jsem silná a ty slabý?"
Ona ví, že vždy zvítězí.
Čím více vás ovládá, tím častější jsou tyto stavy.
A odchody do školy? Učiněný horor.
Denní rutina, kterou si neurčíte. Den vám řídí obsese, ne Vy.

"Musím ještě zkontrolovat, jestli nekape voda, neběží sporák, nebo nesvítí světlo. Zamknu. Moment, zavřela jsem tu vodu opravdu důkladně? Znovu odemknu a utáhnu vodu. Ještě jednou projdu byt. Zamknu. Snažím přesvědčit sebe sama, že už je vše v pořádku."
Stojím na zastávce.
Nepopsatelně svíjivý pocit v mozku a břiše střílející do konečků prstů. "Musím si ověřit, jestli jsem opravdu vše udělala!"
Když se nevrátím, mám neuvěřitelnou chuť něco rozbít, rozlomit, roztrhnout, ječet jako tygr.
Pocit, že sedím svázaná v mraveništi. MUSÍM, prostě MUSÍM!!!

Nejtrýznivější na obsesi je její paradoxnost, bizarnost a nepochopitelnost. Čím více se snažíte na vtíravou touhu zapomenout, tím je pocit silnější. Někdy se stane, že se vám podaří pocit zahnat do kouta - přijde však obsese jiná, ještě daleko bizarnější.

"Župan přehozený přes pelest má divně zmačkanou kapsu." Ovšem tak strašně divně, že byste vraždili.
Pocit tak silný, že byste rozmlátili okna tramvaje, jen abyste se mohli vrátit a vše uvést na pravou míru.

Obsese je mrcha. Ráda využívá kombinací.

"Chci si postavit kytaru. Nemám na ní peníze, nevím jak, kde a za kolik seženu dřevo, ale přemýšlím nad finální úpravou kytary, u které potřebuji nezbytně vědět, z jakého dřeva bude.
Chybí mi tam jakýsi článek. To ale obsesi nezajímá, oni ji to baví. Trápí vás. Musím nad tím přemýšlet. Tu kytaru v podstatě chci, nedokážu si však utřídit myšlenky."
Nespím, protože mě ničí chybějící článek.

Normálně žít můžete pouze v kratičkých momentech mezi těmito stavy.
Co s tím mám dělat? Ptáte se neustále sami sebe i okolí. To vás však už dávno odvrhlo. Společnost má ráda jen "blázny na oko", těch pravých se bojí a straní se jich.
Neustále žijete v nejistotě, v rozhodování mezi dvěma póly.

Obsese, stejně jako všechny psychické poruchy pramení z vaší hlavy. A vy si to uvědomujete. Z podvědomí se to postupem času začne čím dál více vynořovat.
Pochopíte. Nikdo a nic vám nemůže pomoct lépe, než vy sami. Jen si to musíte uvědomit.
A chtít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka..:)) Lucka..:)) | Web | 18. listopadu 2011 v 16:23 | Reagovat

Skvělý článek :))

2 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 20:44 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.