blog se stěhuje na jinou adresu!

Na vaše komentáře už zde nebude odpovídáno ani nebudou přidávávány další články.

21. století = století sociálních sítí

27. ledna 2012 v 21:19 | Janna |  Články
Internet se během posledních let tak moc rozmohl, že už je součástí načich životů, ať chceme či nechceme. Ubývá všední komunikace, lidé sedí za svými miláčky a žijí virtuálně.

Na počítači se dá dnes dělat prakticky všechno, sedí na něj tak trochu popis přístroje, který všechno umí - "všehopřístroj" v jednom, který si lidé v minulosti vymysleli.
Na počítači si můžeme povídat s přáteli, poslouchat i tvořit muziku, psát, číst, počítat, sledovat filmy, hrát hry, kreslit, upravovat fotky... a tak dále.

Je v lidské přirozenosti, že lidé potřebují lidskou společnost (a většina ji také vyhledává). Potřebují přítele, se kterými můžou sdíled zážitky, informace, nebo se jednoduše společně bavit.
I takto triviální záležitost lze v dnešní době zahrnout do možností počítače, posléze internetu. Je daleko jednodušší jen sedět, nemluvit, psát.
Kvůli rostoucí lidské lenosti se začaly ve velkém rozmáhat sociální sítě. A lidé jsou ještě línější.

"K čemu je mi dobré být na nějaké sociální síti?"
Lidé z druhého konce světa mě můžou poznat. Mohu obnovit již téměř ztracené kontakty, sdílet cokoliv, co chci. Nadchne mě představení? Dám odkaz na stránky divadla a lidé na sociální síti se o dobrém představení dozvědí.
Komunikace je daleko rychlejší, dynamičtější a jaksi inovativní.
Je to až absurdní, ale je až divné běžet ke kamarádovi, kterého jsem dlouho neviděla, abych mu ukázala úžasné video nebo písničku. Třeba když ho potkám ve městě.
No prosím, začne si asi ťukat na hlavu, co jsem se zbláznila. Na sociálních sítích to ale nikomu divné nepřijde... Tam dokonce sdílíme s lidmi, které kolikrát ani neznáme (!)

Jak se hezky česk říká "Nic se nemá přehánět", platí na sociální sítě dvojnásob.
Vše, co se na povrch tváří prostě, krásně a nevinně, skrývá uvnitř svůj ďábelský opak. Je tey opravdu dobré rozmýšlet se nad každým kliknutím, kde na sebe něco prozrazujeme. I velmi introvertní lidé, kteří neradi ukazují svůj vnitřek jsou na internetu daleko otevřenější a sdílejí i fotky o sto šest.
"Ale, co se mi může stát? Vždyť to jsou JEN fotky." Jistěže, JEN fotky.
Co z toho všeho prozrazování může vzniknout? Sociální sítě můžo mít destruktivní účinky jak v osobním životě
- osobní nesrovnalosti ("Tys lajkla tomu klukovi fotku a cukruješ nad ním! Už s tebou nebudu chodit!"), nedorozumnění v důsledku nedokonalé komunikace (psaní), překlepů apod.
- tak i v budoucnosti, kupříkladu při hledání práce. Když toho na sebe prozradíme ažaž, může to nejednoho zaměstnavatele poněkud odradit (zvláště polonahé fotky před zrcadlem...)
- ale dáváme i prostor "kamarádům", kteří to s námi nemyslí vůbec dobře. Z lidí, které opravdu neznáme se můžou vyklubat všelijaká zvrhlá individua od pedofilů přes zloděje i po vrahy...

Je obzvláště vhodné si představit sami sebe, jak jdete v rušném centru města a na čele máte nálepku, kterou si může každý přečíst. Co tam napíšete? (Když pomineme fakt, že na vás budou koukat jako na magora... :D) Asi to nebude "Včera jsme si to vážně užili, miláčku!", nebo "Kombinace zelí a mojita nebyla ta správná volba!"
To, co je komické na internetu nemusí být vtipné i v reálu, v ústní podobě.

Virtuální a reálný svět jsou naprosto odlišné dimenze, neměli bychom na to zapomínat.

Přestože jdeme s dobou, přestože je teď cool sdílet informace na sociálních sítích, přestože je to jednodušší a tak dále a tak dále... nezapomínejme, že je v lidské přirozenosti, a to jako jeden z nejzákladnějších principu chování, že komunikujeme s lidmi. Seznamujeme se, navazujeme přátelství, ale k tomu patří i hádky, rozchody.

Co tím chci říct? Ne, nemažte si zbrkle facebookové profily... Jen pouvažujte nad tím, co krásného jste o sobě prozradili a jestli už třeba není pozdě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.